Tento článek je pouze pro předplatitele. Tak fajn, tak já si ho najdu v originále

Chtěl jsem si takhle přečíst nějaký článek na něčem od Ekonomie. Vybaflo na mě, že “Tento článek je pouze pro předplatitele” a mám si prý předplatit. Rozumějte, zaplatit. Za článek, který je dost jasně na první pohled něčím co má originál.

A tak tedy prostě do vyhledávání dám “Dainty Hooligan Instagram” a bez problémů dorazím na A college student quit her job after her boss said she wasn’t ‘model material’ nebo Woman quits her job after being Instagram shamed by her employer for not being ‘model material’ a případně také na poměrně zajímavý v Dainty Hooligan’s CEO stands by controversial email.

2016-03-02 11_22_22-Sherene Zarrabi (@sherenemarie) • Fotky a videa na Instagramu

Poučení? Pokud chcete platit za obsah, tak ten obsah musí být alespoň trochu jedinečný a výjimečný. Pokud opíšete část příběhu z nějakého originálu, tak by placení za něco takového dávalo smysl, pokud by tam byla přidaná hodnota. Pokud tohle nejde, tak to s tím placením je takové podivné. A ještě podivnější to je, když si přečtete původní články a dozvíte se toho daleko více, než je v českém. Pak tak nějak začínáte chápat, proč někteří novináři (prosím pozor, neříkám že to je zrovna tento článek) raději na originál neodkazují. Mohl by být totiž lepší, než jejich kopie. 

Paradoxem tohoto případu je, že jsem se si raději našel původní články, které díky odkazům v nich a dalším věcem, přinesly daleko víc informaci. No a protože ten český článek je zamčený, tak vlastně nemá cenu ho ani sdílet a přivádět tak další čtenáře. A teď řekněte, má smysl něco takového zamykat do placené sekce?

Tags: , , , , , , , ,

O Daniel Dočekal

Daniel (Bradbury) Dočekal je internetový publicista. Většinu současných aktivit věnuje sociálním sítím, webdesignu, tvorbě obsahu, novým médiím, reklamě a internetovému marketingu.